O hokeji, politice, českém vlastenectví a tak vůbec…
Jen pro začátek: nejsem skalní hokejový fanoušek, protože si z nepřeberného množství týmů NHL ani na české lokální hokejové scéně neumím „zvolit“ to jedno „své“ mužstvo, kterému bych fandila. To totiž musí být srdeční záležitost, a ne jen tak si namátkou vybrat a fandit. A protože v naší rodině sport není nijak historicky zakořeněn, nikdy nefandím konkrétnímu týmu. Kromě týmu České republiky, například české hokejové reprezentaci na velkých světových šampionátech. Tam je to spojení znát, jsem přeci Čech.
Chvilkové vlastenectví?
Ano, je to tak. Celý rok kritizujeme veškeré domácí dění, ale když se našemu národu něco podaří, najednou vylezeme z davu s českými vlajkami a hlásíme se ke své národnosti. Věřím, že alespoň okrajově sledujeme dění v naší republice a vytváříme si vlastní názory. Rozlišujeme a hledáme širší kontext. A jsme prostě jen hrdí na to, na co hrdí býti můžeme.
Dobrá, možná naše ekonomická situace není zrovna ideální, nemáme nulovou nezaměstnanost, naše politická scéna je prorostlá korupcí, neustále se dočítáme o kauzách „těch nahoře“ a naše školství po kvalitatvní stránce raketově neroste. Na druhou stranu – která země může být hrdá na své politiky? Kde na světě zdravotnictví geniálně funguje, politici mají nad hlavami svatozáře a peníze se zde najdou na vše? Jmenujte mi jeden příklad.
Já jsem si vědoma naší situace a snažím se vnímat realitu. Ale realitou také je, že jsme dobří v hokeji (a nejen v něm). Proč si to nepřiznat? Jakým právem kritizujeme tvrdou práci našich sportovců, kteří často dělají naší zemi dobré jméno ve světě, kvůli tomu, že si nějaký náš politik ulil státní peníze a nám se to samozřejmě nelíbí, a hned jsou Češi idioti a národ kriminálníků, i když to vůbec není pravda. Nevím, jak ostatní, ale já odmítám tvrzení, že bych byla vlastenka jen při hokeji. Těším se z každého zdaru, bohužel jich je ve sportu víc než v politice, na druhou stranu ale
Neházejte lidi do jednoho pytle. :) Je dobré si tu a tam zafandit, oslavit hokejová vítězství, připomenout si v jaké zemi žijeme. Takovou příležitost bychom asi neměli, kdybychom řešili politiku a zatracovali hokej kvůli tomu, že jsme se ve zprávách dočetli, co zase naši pohlaváři zkazili. A ono přitom nic není černobílé – i politická branže by nám možná nabídla důvody, proč být hrdí na to, že jsme Češi. Jen se o nich nepíše a nedokážu si u nás představit, jak bychom je oslavovali.
Závěrem…
Chci jen poděkovat našim sportovcům, nyní speciálně českým hokejistům, že nás letos na MS 2011 skvěle reprezentovali. Podali skvělý výkon, a ačkoli neobhájí zlato, ukázali, že jsme jednou z hokejových velmocí! DÍKY!
Díky také všem spolufanouškům, kteří se mnou na Twitteru i v reálném světě fandili. Díky i těm, jež hokej nezajímá, ale nechali nás fandit a ignorovali naše zmatené pípání (chm, spíše řvaní) nejen na Twitteru.
A nedík těm, kteří – jak jsem napsala na Twitteru – chtějí „nadávat někomu, kdo ocení, když naši malou zemi někdo dobře reprezentuje v zahraničí“. Ale dále odsuzovat pro rozdílný názor na hokej vás už nebudu. Konec.
A musím také říci, že ač hokej nemusím (jsem na tom podobně. Také fandím jen Čechům na MS a podobných soutěžích), ten letošní jsem si nenechala ujít. Byli jsme opravdu skvělí!
Portfolio
Weblog
Facebook
Twitter
Last.fm
Foursquare
Gowalla
Youtube
Flickr
Grooveshark
ČSFD
Subscribe via RSS